Foto: Pixabay Pracuji z domu jako OSVČ, tedy jako osoba samostatně výdělečně činná. V očích některých zaměstnanců jsem vyžírka, která stát okrádá na daních. Když se někde ve společnosti zmíním, že jsem živnostnice, tak většinou z úst přítomných zazní věta, že se vlastně mám, že nemusím chodit do práce. No, jak se to vezme. Pojďme se podívat na jeden z mých dnů. V neděli by se mělo odpočívat Je neděle. Podle Bible den odpočinku, tedy správně bych měla odpočívat. My OSVČ si na to ale moc nehrajeme, zejména tehdy, když objem zakázek oproti minulosti podstatně klesl, zatímco odvody státu a náklady na život vzrostly. Takže musím uvařit oběd. Nic složitého. Dušené maso, rýže, polévka. I to ale zabere minimálně jednu a půl hodiny práce. Už ráno jsem ale stihla vyvenčit psa, uklidit klec hlodavcům a asi hodinu a půl se věnovat své vlastní živnosti. Jednu místnost mám doma rozmalovanou. Tak zatímco se maso dusí a polévka vaří, oblékám na sebe staré oblečení a honem jdu dát druhý nátěr bar
- Získat odkaz
- Další aplikace