V médiích se začínají objevovat články o tom, jak dětem
škodí dlouhý pobyt v kruhu rodiny v jejich mladším předškolním věku.
Údajně ty děti, které brzy začaly chodit do školky, mají lepší uplatnění na
trhu práce, protože dosahují vysokoškolského vzdělání. Což si děti, jež byly
s maminkou doma do čtyř let, mohou jen nechat o tom zdát.
Ode zdi ke zdi
Když chcete ovlivnit veřejné mínění a náhled na určité věci,
tak co uděláte? Začnete rozsévat vámi potřebné informace do médií. Ty dokážou
opravdu hodně. Ostatně co jiného je volební kampaň než ovlivňování voličů ve
prospěch konkrétní strany. Po Sametové revoluci se pozornosti dostalo názorům
profesora Zdeňka Matějčka (1922-2004), jenž byl uznávaným dětským psychologem.
Právě on zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu rodiny ve vývoji dítěte ve smyslu,
čím déle je s maminkou doma, tím lépe pro jeho psychický vývoj. Proto se
začala propagovat delší rodičovská dovolená. V současné době je profesor
Matějček opět zapomenut a do popředí se tlačí dřívější nástup matek do práce.
Prý v zájmu dětí.
V roce 1995 byla v České republice zavedena
možnost rodičovské dovolené do čtyř let věku dítěte. Pochopitelně tento krok
byl podroben také vědeckému zkoumání. Studie
institutu IDEA CERGE například poukázala na to, že děti, které byly doma
takto dlouho a ve třech letech nenastoupily do mateřské školy, se pak
v životě potýkaly s hendikepem nižšího vzdělání a horšího pracovního
uplatnění. Prostě ten rok pobytu ve školce jim údajně chyběl a to, co se tam
mohly naučit, už nikdy nedohnaly. Netuším, jak podle jedné studie je možné
hodnotit význam předškolního vzdělávání na úspěšnost dítěte. Existují totiž
mezi námi jedinci, kteří, ač do mateřské školy vůbec nechodili, tak úspěšně
vystudovali vysokou školu a získali lukrativní zaměstnání.
Mateřská škola jako vzdělávací instituce?
Ač se mateřské školy sebevíce tváří jako instituce, kde se dítěti dostane prvního vzdělávání, tak jejich hlavní funkcí je přece jen hlídání dětí. A to přesto, že existuje rámcovým vzdělávací program (RVP) pro předškolní vzdělávání, jenž stanovuje jednotlivé kompetence, jichž by si děti měly ve školce osvojit. Upřímně? To, co učí ve školce, naučí přirozenou cestou každá starostlivá matka, jež se o své dítě zajímá. Není to žádná raketová věda, kterou by matka nezvládla. Dítě by si mimo jiné podle RVP mělo osvojit vztah ke knihám. To lze přirozeně pěstovat čtením pohádky před spaním, společným prohlížením knížek i vyprávěním. Podobně lze trénovat počítání. Malé děti jsou zvídavé a nové informace do sebe s chutí nasávají jako houba.
Dlouhá rodičovská dovolená není v zájmu státu
Rodičovské příspěvky pochopitelně něco státní rozpočet
stojí. A protože všeobecně v něm peníze chybějí, tak se jeví jako jedno
z řešení nahnat matky malých dětí co nejdříve do práce. Přece nebudou doma
zbytečně tvrdnout celé tři roky, zakrňovat a nechat si utéct kariéru před nosem.
Vlak jim ujede a už do něho sotva nastoupí. To by tak hrálo, aby matky lenošily
doma, když na pracovním trhu chybějí ruce a nohy, které by mohly pracovat, a
firmy nemají kde brát zaměstnance ochotné pracovat za tak mizerné peníze, jež
nabízejí jako mzdu. Stačí se podívat na nabídku pracovních inzerátů na
inzertních portálech a hned zjistíte, jaká pracovní místa jsou převážně
nabízena.
Často se jako argument pro dřívější návrat matek do práce
bere fakt, že ve státech západní Evropy je to běžné. Ale opravdu tamní matky
jdou po uplynutí krátké rodičovské dovolené do zaměstnání? Nebo zůstávají doma,
protože je manžel z jedné výplaty uživí? Pokud by u nás zůstala rodina
závislá pouze na jedné mzdě nebo platu, tak se zpravidla jedná o přežívání od
výplaty k výplatě za předpokladu, že muž nebere opravdu nadstandardní
mzdu, jež vysoko převyšuje tu měsíční průměrnou.
Studie poukazující na význam mateřské školy na budoucí dosažené vzdělání dětí mají podle mě připravit půdu pro postupné snižování délky rodičovské dovolené a dřívější návrat matek do zaměstnání.
Zdroj: autorský článek
Náhledové foto: Pixabay
Komentáře
Okomentovat